Hřbitov se původně rozprostíral kolem kostela, byl ohraničený zdí. Velikostí přestal vyhovovat, proto byl přeložen na konec Křižanova směrem k Heřmanova. Železný kříž s kamenným soklem před vchodem z náměstí do kostela není hlavním hřbitovním křížem neboť byl pořízen až v roce 1849 tedy v době, kdy kolem kostela již hřbitov nebyl. Pro celou farnost byl hřbitov rozšířen r. 1811. K dalšímu rozšíření hřbitova došlo zásluhou kostelního výboru v čele s jeho předsedou Matějem Lukáškem v roce 1895. Tehdy byly obcí zakoupeny pozemky od č.p.31, č.p. 4, č.p.70 a č.p. 69 a hřbitov byl ohrazen. Obec dala od zahrádek, které se tam nacházely 1 ar 4 m2. Pan Josef Bobrovský dal od svého pole kousek zdarma. Vymínil sobě 3 hroby bezplatně pro jeho příbuzné na starém hřbitově. Ohrada stála 189 zl. 83 kr. Provedl ji zdejší stavitel pan Jan Raušer. Hřbitov byl na pouť sv. Václava v neděli 29. září 1895 od děkana velkomeziříčského Jana Klippla za asistence faráře křižanovského Karla Pernici a okolního kněžstva, za přítomnosti celého kostelního výboru a obecního představenstva a četného obecenstva slavně vysvěcen. Tento hřbitov byl zvětšen za působení předsedy svého pana Matěje Lukáška, bývalého starosty obecního a nyní předsedy kostelního výboru. Ačkoliv byl při svěcení úplně zdráv, zemřel dne 15. října 1895, tedy za 16 dní ve věku 87 let byl první na nový hřbitov pohřben. V roce 1972 za předseay MNV Františka Dvořáčka byl křižanovský hřbitov opětovně rozšířen, protože velikostí již nevyhovoval. Hřbitov je obecní a vždy byl historickým majetkem obce včetně příslušenství a hlavního kříže. V minulosti byl hřbitov také u kaple sv. Barbory. Připomínkou je železný kříž, který tam stojí dodnes.